Co je lepší? Upřímnost nebo milosrdná lež? Záleží na situaci. Představme si ji třeba takhle: Jste v nemocnici. Máte nádor nebo rakovinu nebo jinou neléčitelnou chorobu. Chtěli byste to vědět? Bylo by vám pak ještě hůř a řekli byste si, že už nemá cenu bojovat. Zatímco, kdyby ste to nevěděli, umřeli byste šťastnější, možná čistší. Jen byste nechápali, proč jsou smutní lidé kolem vás. Loučili by se s vámi, byl by to zmatek.
Ošemetná situace mě uvádí poněkud do rozpaků.
Pak je tu ale jiná situace. Představte si: Máte přítele/přítelkyni, ale ten/ta vás už nemiluje, tak jako dřív, či se snad zamiloval/a do někoho jiného. Co by pro vás bylo jednodušší? Kdyby jste slyšeli milosrdnou lež na téma: "Jsi pro mě až příliš dobrá/dobrý." nebo "Narovinu, už to není jako dřív. Už tě nemiluju."? Je to zajímavé, nevím co bych si vybrala já. Kdybych řekla tu první možnost, vypadala bych jako slaboch, ale kdybych si vybrala tu druhou možnost, připadala bych si příliš silná. Existuje třetí možnost? Myslím, že ne. Ale PRAVDA je většinou to nejlepší východisko, tak proč se ji tak bojíme používat?
Bojíme se, že někomu ublížíme? A co když pak ta lež vyplave napovrch. Myslet na budoucnost.

