Andělem mím ses stal
a mě ve své náruči uschoval.
Vlasy lehké jako vánek,
modré oči jako studna,
dávají mi víc hádanek,
zatímco je jediná nutná.
Nechám si o tobě zdát
a ráno se budu sama sebe ptát:
být, nebýt, milovat?
Snad jednou budu připravena,
ti říct, že z mého srdce
byla velká část utržena
a tobě jí dám..
(dost kýčovitá básnička... ale ze srdce!! :))

